Když se rodiče nedokáží sami dohodnout, nebo to není možné jinak, je nutné předat rozhodování o úpravě rodičovské odpovědnosti (otázka péče, výživného, významných záležitostí v životě dítěte, správy majetku,...) soudům. Taková řízení pak mohou být velmi náročná a emotivní pro rodiče i děti.
Účastníky soudního řízení jsou:
- oba rodiče (mohou být právně zastoupeni)
- nezletilé dítě, které je zastoupeno tzv. kolizním opatrovníkem (někdy děti zastupuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí)
- další dotčené osoby (výjimečně: pěstouni, prarodiče,...)
Pro rodiče může být soudní řízení nepříjemné v tom, že se o jejich rodinný život a soukromí bude zajímat velké množství cizích osob (soudce, opatrovník, příp. sociální pracovník, rodinný poradce, mediátor, soudní znalec,…).
Soudní řízení se zahajuje v místě bydliště dítěte a je osvobozeno od soudních poplatků. V případě odvolání je řízení již zpoplatněno. Zastoupení advokátem není nutné. Se sepsáním návrhu vám kromě advokáta může bezplatně pomoci orgán sociálně-právní ochrany dětí (příslušný obecní či městský úřad), opatrovnická oddělení soudů či právní poradny.
Průběh soudního řízení
V zájmu dětí by rodiče a jejich právní zástupci neměli využívat konfliktní strategie. Je třeba zabránit situaci, kdy jeden z rodičů odchází od soudu jako poražený. Je-li poražený jeden z rodičů, pak vždy prohrává i dítě.
Soudní řízení se nejčastěji zahajuje na návrh jednoho z rodičů (nebo obou rodičů) . Rodiče návrh podávají k příslušnému soudu (zde pozor na problematiku mezinárodní příslušnosti soudů v mezinárodních rodinách).
V návrhu je třeba vymezit, o čem má soud za rodiče rozhodnout – o péči, o styku se zásahem do rodičovské odpovědnosti, o výživném, nebo bydlišti dítěte, či o jiné významné záležitosti týkající se dítěte.
Soud přihlíží k vyjádření obou rodičů, vyjádření opatrovníka dítěte a může si vyžádat zprávy odborníků či ze školských zařízení. Soudce vždy zohledňuje nejlepší zájem dítěte a měl by zjistit také jeho přání (sám dítě s dítětem hovoří nebo požádá sociálního pracovníka).
Soud rozhoduje rozsudkem, který je po nabytí právní moci závazný.
Je-li situace v rodině kritická a je třeba bez dalších odkladů zajistit ochranu dítěte, je možné, aby soud rozhodl předběžným opatřením. Předběžná opatření platí po omezenou dobu, nejčastěji do doby, než soud finálně rozhodne a jsou předběžně vykonatelná. Návrh na vydání předběžného opatření může podat pouze orgán sociálně-právní ochrany dětí. O návrhu má soud rozhodnout bez zbytečného odkladu (zpravidla do 24 hodin). V některých případech může předběžné opatření soud vydat i bez návrhu.
Pokud se rodiče nejsou schopni dohodnout, může soud na návrh nebo i bez návrhu rozhodnout prozatímním rozhodnutím, které platí 3 měsíce a je možné je prodlužovat (nejdéle může platit 1 rok od vydání). O návrhu na prozatímní rozhodnutí soud rozhodne bezodkladně, nejpozději do 3 měsíců
Mezinárodní rodiny a soudní řízení
Soudní řízení s přeshraničním prvkem bývají oproti ryze českým řízením složitější, a to hned z několika důvodů:
- nutnost doručování soudních písemností do ciziny
- složitá komunikace s rodiči v cizím jazyce včetně překladů soudních písemností
- jiné kulturní vzorce a jiná očekávání od soudního řízení
- použití jiného než českého práva, podle kterého bude v řízení rozhodnuto
Kromě faktických komplikací mohou nastat také právní (mezinárodní příslušnosti, právní účinky rozsudků v zahraničí nebo ze zahraničí,...). Více informací o této problematice najdete zde, případně rovnou kontaktujte odborného pracovníka našeho Úřadu.
